Dlouhá šňůra? Zlomové bylo derby, hlásí sparťanský kanonýr Theimer

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Dorostenci Sparty v základní skupině ELIOD Extraligy zrovna nezářili a postoupili, ač jistě, až z posledního možného místa. V nadstavbě ale jedou ve skvělé formě, ani jednou neprohráli a už jsou šestí. Velký pokrok udělal i Oto Theimer, nejlepší střelec týmu.

Nový fanshop

Aktuálně se pyšníte výbornou sérii dvanácti výher. Máte dobrou formu, že?
Za celý tým můžu říct, že jsme velmi spokojení. Myslím, že nikdo nečekal, že budeme mít tak dlouhou sérii. Doufám, že budeme pokračovat a půjdeme si pro další vítězství. Snad nenastoupí nějaká dlouhá série porážek, za kterou by nikdo nebyl rád.

Která výhra byla ta zlomová a odstartovala takovou šňůru?
Nejsem si úplně jistý, který zápas byl první, ale myslím, že to byla Třemošná v posledním kole základní skupiny. Tam už jsme předvedli výborný výkon, ale přelomový zápas byl proti Slavii. Bylo to první derby a hodně vyhecované. Všichni jsme chtěli vyhrát a stát se vládci Prahy. Kdo by taky jako sparťan nechtěl porazit Slavii.

V základní skupině se vám nedařilo, postoupili jste až z šestého místa. Čím si to vysvětlujete?
Je hrozně těžké najít příčinu. Před sezonou jsme hráli velmi dobrý hokej a na turnajích jsme obsazovali hodně dobré příčky. Pak přišla sezona a rázem jsme začali prohrávat. Nevím, čím to bylo. Dělali jsme zbytečné chyby, neproměňovali jsme šance a nebyli jsme tak draví a bojovní, jako jsme teď v nadstavbě.

„Všichni jsme chtěli vyhrát a stát se vládci Prahy. Kdo by taky jako sparťan nechtěl porazit Slavii.“

Našel byste další příčiny, proč se vám teď tak daří?
Začali jsme mnohem více bojovat a mnohem více si jdeme za vítězstvím. Začali jsme proměňovat hodně šancí, což se nám v základní části nedařilo. Navíc s těžkými soupeři jsou zápasy vždycky vyhecovanější, bojovnější a rychlejší. Jsou to těžké zápasy, které nám očividně vyhovují. Více se na ně namotivujeme.

Které výhry byste vybral jako nejcennější?
Nejtěžší zápasy proběhly v Hradci a Boleslavi, se kterými jsme získali i nejcennější a velmi důležité body. Oba zápasy jsme vyhráli 1:0, hlavně díky gólmanovi Jakubu Krbečkovi, který nás hodně v brance podržel.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Minulý čtvrtek jste porazili i lídra, a to celkem jasně…
Vítkovice jsou skvělý soupeř, jsou první v tabulce. Byli jsme na ně hodně namotivovaní a kolem zápasu panovala velmi dobrá atmosféra. Hned na začátku jsme proměnili každou šanci, co jsme mohli. Ze začátku to nebyl lehký zápas, ale potom nám napadalo hodně gólů ze snadných situací.

Osobně se vám daří. Jste zatím spokojený?
Začalo se mi dařit a doufám, že to vydrží. Pod panem trenérem Darkem Stránským cítím velké zlepšení. Hodně mi v tom ale pomáhají kluci z pětky, protože jsme si hodně sedli. Nahráváme si a dáváme z toho góly. Jsme hodně sehraná pětka. Na centru je Andrej Adamec a na pravém křídle Jakub Zembol, jako první obránci s námi chodí Filip Ducháč a Jan Ludvík.

„Je to skok. Minulou sezonu jsem tři čtvrtiny nehrál, protože jsem byl zraněný.“

Od minulé sezony jste udělal velký pokrok. Vnímáte to taky?
Ano, vnímám. Je to skok. Minulou sezonu jsem tři čtvrtiny nehrál, protože jsem byl zraněný. Na tréninku jsem si nešťastně utrhl sval na noze. Po měsíci ležení jsem začal chodit o berlích a na led jsem se dostal až po třech měsících od události. Bylo to zatím určitě nejhorší zranění a snad poslední takhle vážné. Sezona byla pro mě byla hodně rozkouskovaná a těžká.

Jaké jsou vaše silné stránky?
Myslím, že mám rychlou a přesnou střelu. Dokážu přihrát na dlouhou vzdálenost přesně, to mi celkem jde. Raději rozehraju, aby dali spoluhráči gól, než abych to předržel a o puk přišel. Trochu dokážu vycítit myšlenku spoluhráče.

„Párkrát se stane, že to špatně přečtou, ale já se tomu zasměju a neřeším to.“

Vaše jméno nezní česky. Mohl byste prozradit, jaké máte předky?
Vlastně moc nevím, jak je to s mým jménem, ale pradědeček a jeho bratři pochází z Německa, takže to asi tak zůstalo. Oto jsem v rodině první, takže ohledně toho by to byla otázka spíš na rodiče. Ze začátku mi to možná přišlo trochu divné, ale jsem radši, když mám takové neobvyklé jméno.

Jak se daří časoměřičům vyslovovat vaše jméno?
Párkrát se stane, že to špatně přečtou, ale já se tomu zasměju a neřeším to. Je to těžké vyslovit, chápu je. Stává se, že to každý vysloví jinak. Mělo by to být správně asi ‚Tajmr‘.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz