Útočník Sup šel do brány! Nejtěžší byl skluz, střel jsem se nebál, líčí

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Ještě na rozbruslení to vypadalo, že se odehraje další úplně obyčejný zápas REDSTONE Extraligy juniorů mezi Chrudimí a Kobrou. Pak se však přišlo na skutečnost, že jediný gólman, který s pražským týmem na venkovní utkání odcestoval, nemá registrační kartu. Řešení? Do brány šel útočník Michal Sup.

Chance liga na Hokejka TV

Michale, v utkání s Chrudimí nastala celkem kuriózní situace. Co se stalo?
Normálně máme tři gólmany, ale naše dvojka nám už týden dopředu oznámila, že se jede podívat na mistrovství světa juniorů. Dostal to k Vánocům, nebyl s tím žádný problém, protože máme ještě dva gólmany. Poslední trénink jsme měli den před zápasem, zúčastnili se ho oba brankáři, kteří měli odjet do Chrudimi, ale po půlnoci jeden z nich napsal, že má horečky.

Pořád vám ale jeden brankář zbyl, ne?
Ano, jeli jsme tam ráno v osm jen s jedním gólmanem, protože jsme nestihli sehnat žádného dalšího z dorostu. Jenomže ten jediný gólman, co jel, občas chytá i za A-tým Kobry. Až v Chrudimi jsme pak zjistili, že jeho registrační kartu má A-tým. Najednou jsme neměli žádného gólmana.

„Já jediný jsem byl v jeho výstroji, takže automaticky řekli, že musím jít do brány já.“

A jak přišla volba na vás?
Před dvěma týdny jsme měli jen tak pro srandu zápas s áčkem, tak jsme si s tím gólmanem vyměnili výstroj. Já jediný jsem byl v jeho výstroji, takže automaticky řekli, že musím jít do brány já, protože jako jediný tak nějak vím, jak se v tom hýbat.

Žádné předchozí zkušenosti s chytáním jste tedy neměl…
Ne, vůbec žádné jsem neměl. V tom zápase jsem stál v bráně podruhé v životě.

Jak dlouho před zápasem jste zjistili, že váš brankář nemůže nastoupit?
Po rozbruslení. Vlastně jsme šli normálně na rozcvičku, na rozbruslení, a jakmile jsme odešli z ledu a jela rolba před zápasem, tak jsme to zjistili.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Měli jste dost času zareagovat?
Moc ne, museli jsme start zápasu o čtvrt hodiny posunout, abych se stihl převléct do gólmanské výstroje. Byly tam opravdu jen minuty na to se rozhodnout, kdo do branky půjde.

Jaké to pro vás bylo, chytat v soutěžním utkání?
Bylo to něco jiného než hrát na postu útočníka. Pořád jsem se musel hýbat, chodit dolů na betony a zase zpátky nahoru. Byl to velký nápor na nohy, ale musím říct, že jsem do toho dal maximum. Bylo to těžké, určitě se mi trochu změnil pohled na gólmany, i když jsem to očekával ještě těžší.

„Určitě se mi trochu změnil pohled na gólmany, i když jsem to očekával ještě těžší.“

Jak byste svůj výkon ohodnotil?
Dostal jsem deset gólů, takže to není žádná sláva, ale dal jsem do toho opravdu sto procent. Většinu střel, hlavně ty, co šly od modré, jsem chytil. Pak na mě soupeři jeli dva nájezdy, které jsem nechytil, upřímně jsem ani nevěděl, co při nájezdech dělat. Byly tam taky nějaké střely z metru nebo dorážky, u těch jsem teda vůbec neměl šanci.

Jak vypadaly přesně situace v nájezdech?
V prvním případě udělal náš poslední bek kličku na kruzích, protihráč mu puk vypíchl a jel na mě. Naznačil mi kličku, ale já jsem zůstal stát a on vystřelil nad beton přímo k tyči, takže jsem na ten puk nedosáhl ani rukou. U toho druhého gólu jsme hráli přesilovku, oni vyhodili kotouč a jejich útočník pak přebruslil do brejku.

„Přišlo mi, že jsme hráli daleko líp dozadu než v ostatních zápasech.“

Co pro vás bylo úplně nejtěžší?
Nejsložitější byl asi skluz po betonech, protože jsem to nikdy nedělal. To odrážení pro mě bylo fakt těžké, ale střel jsem se třeba vůbec nebál.

Pomohli vám spoluhráči v obraně?
Spoluhráči mi pomáhali, zodpovědně se vraceli do obrany, což jsme si i před zápasem řekli, že si na to dáme větší pozor. Přišlo mi, že jsme hráli daleko líp dozadu než v ostatních zápasech.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jak často podle vás nastane taková situace, aby musel chytat útočník?
Nemyslím si, že by se to stávalo nějak často. Mně osobně se to stalo poprvé, ale už jsem několikrát zažil, že soupeř neměl gólmana a musel to řešit tímto způsobem.

Jak jste prohru s Chrudimí vnímali jako tým?
Prohra jako prohra. Nejdřív jsme to brali jako smůlu, že se nám to stalo zrovna v zápase s Chrudimí. Je poslední, zatím jsme ji v sezoně pokaždé porazili a asi bychom nad ní vyhráli znovu. Kdyby se to stalo třeba proti Ústí, tam bychom mohli prohrát i v plné sestavě. Teď už to ale bereme jinak.

„Je lepší, když tři body získal tým, který je v tabulce poslední, než abychom je nechali soupeři, se kterým hrajeme nahoře.“

Můžete to konkretizovat?
Je lepší, když tři body získá tým, který je v tabulce poslední se ztrátou na play off, než abychom je nechali soupeři, se kterým hrajeme nahoře v tabulce. Naše skupina je na tom totiž tak, že jsme sice čtvrtí, ale na druhé místo ztrácíme dva body a na třetí jeden.

Jaké jsou tedy vaše ambice?
Určitě udělat play off. Navíc bychom chtěli být mezi prvními dvěma týmy ve skupině, ať dostaneme lehčího soupeře. Nejvíc by nám vyhovoval asi Šumperk, který je ve druhé skupině aktuálně na čtvrtém místě.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz