Zimáků je v Česku málo. Co s tím? Svaz pomůže městům

Foto: Český hokej

Nedostatek stadionů a ledových ploch. Jeden z důvodů, který se pravidelně skloňuje v souvislosti s čekáním na medaile z vrcholných světových akcí. Český hokej se to snaží změnit. Dokonce má připravený projekt pro zástupce měst, kterým chce podpořit a zrychlit proces výstavby nových stadionů a ledových ploch v České republice.

partneři českého hokeje

„Jsme rádi za každou novou plochu, která tady vznikne,“ říká manažer sportovního oddělení Českého hokeje Jan Rachota. Kolik stadionů v České republice chybí? A blýská se na lepší časy? To prozradil v zajímavém rozhovoru.

Česko zásadně zaostává ve srovnání s hokejově vyspělými zeměmi v počtu zimních stadionů a ledových ploch. Výrazně více jich mají Švédové, Finové, Němci i Rusové. Jak tuto situaci vnímáte a snaží se svaz v tomto směru nějak pomoci?
V České republice je přibližně 170 zimních stadionů, což je v poměru s přibližně stejně velkými státy výrazně menší množství. Svaz se snaží pomáhat městům, kde by byl zájem o vznik nového zimního stadionu, tím, že jsme jim připravili projekt zimního stadionu, který je de facto takovou kuchařkou, jak postavit stadion, ušetřit čas i peníze a vyvarovat se nejčastějších chyb.

Můžete projekt přiblížit?
Stadion je nízkonákladový a určený pro celoroční použití, je navržen tak, aby jeho provozovatele stál v budoucnu co nejméně peněz a ekonomická stránka byla pro města udržitelná. 

Tento projekt nabízíme městům, kde by mohl být potenciál výstavby zimního stadionu. Už jen tím, že si města náš projekt za symbolickou cenu zakoupí a nechají si podle něho udělat individualizaci, ušetří minimálně o polovinu obvyklých nákladů městský rozpočet a zároveň zrychlí celý proces přípravy. 

Základ stavby? Vhodný pozemek

Zmínil jste chyby, ke kterým dochází při výstavbě zimních stadionů. O jaké jde? Existuje modelový projekt, který by mohl sloužit jako vzorový příklad?
Začnu od konce. Konkrétní zimní stadion podle našeho projektu se ještě nestaví. Dva jsou nyní ve fázi, že by se v brzké době mohlo začít stavět. To by samozřejmě pomohlo i tomu, aby vznikl model, který zmiňujete. Ve městech, která uvažují o výstavbě, by pak měli možnost zajet se někam podívat a prohlédnout si stadion zblízka.

Ohledně nejčastějších chyb jde především o nedostatečný počet kabin, jejich rozměr, ale i o počet dalších místností a prostor, které jsou na stadionu potřeba. Často se zapomíná na to, že se na stadionu střídají jednotlivé kategorie. I když se počítá s tím, že se budou třeba mládežníci střídat v šatnách, najednou to nevychází, protože nějaká parta skončí na ledě a někdo další zrovna na trénink přijde… V posledních letech vzniklo spousta stadionů, kde byl problém s počtem a velikostí kabin, a ty se pak musely různě lepit, dostavovat a podobně. 

Jak jste svou studii vytvářeli? Kdo vám pomáhal s její tvorbou?
Svaz vložil své know how a ve spolupráci se společností DPU REVIT vytvořil projekt pro města mezi pěti až patnácti tisíci obyvateli. Tento projekt má tři verze – small, medium a large – a jak již název napovídá, liší se velikostí. Když mluvím o know how, jak členové sportovního oddělení, tak i vedení svazu vidí během zahraničních výjezdů řadu stadionů, ze kterých si lze vzít inspiraci. Stejně tak inspirující stavby vznikající v poslední době i u nás. Ve spolupráci s DPU REVIT, která se specializuje na energeticky úsporné stavby, vznikl koncept, za nímž si stojíme.

Jedna věc je stadion postavit a druhá je samotný provoz. Jsou města ochotna podílet se na provozu stadionu a jaká je jejich ochota vůbec přemýšlet nad výstavbou stadionu?
Jsou města, která se tímto zabývají a myšlenky na výstavbu stadionu mají. Někde je to myšlenka s několikaletým výhledem, někde se výstavbou chtějí zabývat už v tomto volebním období. Záleží, jak vše uzraje, protože základem výstavby je vhodný pozemek. U toho vše začíná.

Jaký je zájem ze strany měst? Obrací se na vás s žádostí o pomoc?
Některá se obrací, jiná ne. Objevují se i vize, že některé stadiony plánují stavět soukromí investoři. Jsme připraveni pobavit se o tom s každým. Rádi mu dáme rady, aby se mohl vyvarovat chyb, o kterých už jsem se zmiňoval, i přesto, že si náš projekt nekoupí. Jde nám o nárůst počtu ledových ploch a míst, kde veřejnost i sportovci dostanou možnost bruslit. 

Netvrdíme to jen my, ale i některá města – zimní stadion je nejvyužívanější veřejnou stavbou ve městě vzhledem k počtu lidí, kteří se na zimáku vystřídají. Jak jsem již zmiňoval, nejde při tom jen o hokejisty. Jde o všeobecné bruslení pro veřejnost, bruslení pro školy, školky a podobně. Město přemýšlí a chce nabídnout svým občanům různé alternativy. Volných ledů je často tak málo, že ve spoustě měst, kde by chtěli podporovat bruslení, zkrátka na tyto aktivity není na ledě volný prostor.

Města a zimní stadiony: Jaká je situace?

Řekl jste, že v České republice je zhruba 170 ledových ploch. Máte zmapováno, jaká města by o nový zimní stadion mohla usilovat? A jsou města s nižším počtem obyvatel schopna pokrýt provoz stadionu a zaplnit ho?
Nákladovost zimního stadionu oproti jiným veřejným stavbám nemusí být tak vysoká. Nové stadiony už dávno nejsou stavbami z 50. let, které jsou provozně mnohem náročnější. Města mají ochotu podílet se na provozu stadionu, vnímají to coby službu pro občany, aby se ve městě sportovalo. Sport je obecné téma, které hýbe společností. Dělají se výzkumy, kde se porovnává sportování dětí v minulosti a současnosti, na obezitu dětí upozorňují i lékaři.

Jakou roli v tomhle tedy hraje velikost měst?
Velikost města samozřejmě hraje důležitou roli. Pro nás z pohledu rozvoje hokeje vidíme spoustu měst, kde je potenciál rozvoje velký. Jsou to města s hranicí zhruba devíti tisíc obyvatel a výše. V roce 2019 jsme si udělali koncepci ledního hokeje a jeho rozvoje v České republice. Sami jsme tak zjistili, že na mapě existuje spousta hluchých míst, kdy dojezdové vzdálenosti k nejbližšímu kluzišti nebo zimnímu stadionu byly tak velké, že z logiky věci je tam potenciál pro výstavbu zimního stadionu větší. Tato města bychom chtěli v budoucnu sami oslovit a zmapovat, jak se tváří na to, že by tam zimní stadion či ledová plocha měly vzniknout, a zda o tom sama uvažují.  

Kde je tedy hranice pro města, která byste rádi oslovili?
Hranice je různá. Nezávisí to jen na konkrétním městě, ale i na spádové oblasti, tradici bruslení nebo hokeje v regionu, kde se dané město nachází. Máme spoustu měst, kde jsou zimní stadiony, ale přesto se tam nedostává dost ledové plochy, protože dané město je tak velké, že v něm prakticky neexistuje varianta, aby veřejnost a mládež mohly jít bruslit. Z naší koncepce nám vychází, že jsou města, která sice stadiony mají, ale ledových ploch by měla mít daleko víc. Například v Ostravě by byl ideální počet mezi deseti až čtrnácti, v Plzni mezi osmi až deseti a podobně.

Foto: Český hokej

V mapě je znázorněna existující síť zimních stadionů a spádové oblasti v okolí těchto stadionů (20 km). V České republice existují oblasti s poměrně vysokou úrovní zalidnění (např. oblast Jižní Moravy), ze kterých jsou nejbližší stadiony vzdálené více než 20 km a tedy obtížně dostupné.

Zimní stadiony a ledové plochy tedy v současné době chybí ve:

  • městech s více než 8 tisíci obyvateli bez zimního stadionu (v mapě vyznačena červeně)
  • ve velkých městech, ve kterých připadá vysoký počet obyvatel na jednu existující ledovou plochu
  • oblastech s vyšší hustotou zalidnění, které leží mimo spádové oblasti existujících zimních stadionů

Jak jsou na tom velká města jako Praha či Brno?
Stačí se vyjít podívat ven na dočasné ledové plochy po Praze a uvidíte, jak jsou narvané. V Praze, která má se spádovou oblastí téměř dva miliony obyvatel, by těch ploch mohlo být v ideálu až čtyřicet, což je mimochodem 49 tisíc obyvatel na jeden led… A teď si spočítejte, kolik je jich reálně v provozu, když vyškrtnete O2 arenu, kde se sice hrají zápasy, ale není z podstaty svého dalšího vytížení určena pro bruslící veřejnost. V Brně, aby byla odpověď kompletní, bychom byli někde mezi dvanácti až šestnácti ledovými plochami, to je zhruba 41 000 obyvatel na jednu ledovou plochu.  

Leží v České republice město, které je na tom, co se týče ploch, relativně dobře ve srovnání s Finskem, Švédskem nebo Kanadou?
Jsou města, která mají solidní infrastrukturu a blíží se tomu. Ale mezi třiceti největšími městy v České republice není jediné, které by splnilo měřítko počtu stadionů vzhledem k počtu obyvatel, kteří tam žijí.

Jaká je představa svazu? Kolik ledových ploch by mělo být v České republice? A jaký je rozdíl v tom, že máte stadion, či ledovou plochu?
Řeknu to takhle: Jsme velice rádi za každou ledovou plochu, která v Čechách vzniká. Již jsem mluvil o dočasných ledových plochách. Buďme za ně rádi. Lákají veřejnost, mládež i hobby hráče.

Skvělé by bylo, kdybychom současný počet minimálně zdvojnásobili, a tedy se dostali na zhruba 350 ploch. Do koncepce rozvoje ledního hokeje jsme si to číslo nechali spočítat přesně. Ledových ploch, tak aby to bylo odpovídající počtu obyvatel ve městech a obcích a jejich spádových oblastí, by mělo být 496.

Foto: Český hokej

Na území ČR byla identifikována města s více než 8 tisíci obyvateli, ve kterých v současné době nefunguje žádný zimní stadion. Tyto obce jsou v mapě vyznačeny červeně.

V těchto městech existuje předpoklad pro zajištění vytíženosti ledové plochy v případě vybudování nového zimního stadionu.

Jak očima Českého hokeje vnímáte přínos nové ledové plochy?
Z pohledu svazu je důležitá každá plocha, kde se dítě může naučit bruslit, protože s tím úzce souvisí možnost, že dítě bude chtít hrát hokej a zapojí se do nějakého klubu. Z toho pohledu tohle hodně suplují i dočasné plochy, protože právě tam mohou školy i školky najít volnou plochu, aby si šly s dětmi zabruslit. Stadion vidíme rádi obzvlášť tam, kde se uvažuje o tom, že kromě zimáku vznikne i mládežnický tým, který se bude věnovat výchově mládeže.

Asi se shodneme, že jiné zájmy, co se týče provozu stadionu, mají subjekty, které nejsou orientovány na zisk, a jiné soukromníci, kteří chtějí na provozu zimního stadionu profitovat. Jak nahlížíte na tuto problematiku?
Pohled je stále stejný. Budu se opakovat, je pro nás důležitá každá plocha, i komerční. Už jen z toho důvodu, že někdo další bude mít šanci dostat se na led. Z pohledu výchovy mládeže samozřejmě preferujeme spolky a organizace, které se jí chtějí zabývat. Důležitá je pro nás ovšem i komerční část. To, že si někdo jako podnikatelský záměr zvolí, že vybuduje zimní stadion a led nabídne komerčně, nikomu rozhodně nevadí, protože se uvolní tlak z okolních ledových ploch.

Řada stadionů, které vyrostly v 50. či 60. letech, dosluhuje. Asi si nemusíme připomínat neslavný osud Štvanice, ale jsou některé zimní stadiony ve stavu, že se s nimi nedá dělat prakticky nic jiného, než je zbourat? Máte například i projekty pro rekonstrukci stadionů?
Projekt pro rekonstrukci nemáme, protože každá stavba je jiná a potřebuje jiné podmínky. Čas od času se objeví zimní stadion, který se dostane do stádia, kde se přestane provozovat ledová plocha. Pak už je na daném městě, jakým směrem se vydá. 

Zaplaťpánbůh, že od myšlenky přímého zavírání stadionů se upouští. Známe příklady z minulosti, kdy na stadionech vyrostly například tržnice. Nyní se spíš stává, že provoz stadionu je na nějakou dobu přerušen a klub hostuje po jiných stadionech.

Kde třeba?
Takovým příkladem je letos třeba Lomnice, která hrála celý podzim venku. Nemyslím teď pod širým nebem, ale prostě si uzpůsobili svůj rozpis. Klub ale nepřerušil svou činnost, což je velice důležité. 

Vyrostou nové plochy? Místa už jsou vytipována

Kolik stadionů tedy reálně dosluhuje?
Ve spolupráci s regionálními trenéry, což jsou lidé, kteří se denně pohybují v regionech, máme určitou rešerši zimních stadionů. V jednotlivých krajích máme dobře zmapovány stadiony, které potřebují zásah. Nicméně v každém kraji jsou stadiony, které potřebují rekonstrukci. 

Komunikujete v rámci Evropy s jinými svazy, jak řeší podobnou situaci, a konzultujete to s nimi?
Situace je různá stát od státu. Jsou města, kde postaví raději nový zimní stadion, než opraví náročnou stavbu z 50. let, a jsou města, kde se zabývají rekonstrukcí. Plochy se staví všude, ale my se koukáme hlavně na sebe, protože podmínky se v různých státech liší. 

Výstavba řady nových zimních stadionů se objevila v Národním investičním plánu, což část lidí kritizovala. Jak jste vnímali jejich kritiku? A jak se vám podařilo natolik oslovit stát?
V průběhu cca šesti měsíců roku 2019 jsme na svazu v rámci všech oddělení tvořili dlouhodobou koncepci rozvoje ledního hokeje, jejíž součástí je i výstavba a rekonstrukce zimních stadionů a ledových ploch. Ve spolupráci s regionálními trenéry – které už jsem zmínil – a se sportovním oddělením byla vytipována místa. Ta se porovnala s fakty, tedy hluchými místy na mapě bez ledové plochy či vzdálenou ledovou plochu.

To je koncepce: naše myšlenky a směr, kterým se chceme vydat. Nikoho ale nemůžeme do ničeho nutit. Jsou města, která chtějí podporovat více například kulturu než sport, to respektujeme a půjdeme jinou cestou.

Nikdo se ale nemůže zlobit za to, že veřejně deklarujeme města, kde by měla ledová plocha smysl a máme to podložené nejen čísly, ale také přímo z regionů. Stejně jako jiné sporty jsme i my měli schůzku s předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou, kde jsme mu prezentovali celou naši koncepci rozvoje ledního hokeje.

Výhoda nových stadionů: Nižší náklady na provoz

Jak vnímáte z regionálního pohledu rozložení zimních stadionů v České republice? Kde je situace relativně dobrá, a kde naopak špatná?
Přesně pro to jsme do naší koncepce přizvali regionální trenéry, kteří jsou znalci svého regionu, tak abychom měli podchyceny všechny kraje a měli jsme dobrou zpětnou vazbu. Aby náš plán nevznikal někde od stolu, ale opravdu z regionů.

Jsou kraje, které jsou na tom, co se týče ledových ploch, poměrně dobře. Nejlepší je Královehradecký kraj, který má poměrně slušnou infrastrukturu. Pak jsou kraje, kde je to horší a zimních stadionů tam tolik není. Teď hovořím například o Moravskoslezském, Jihomoravském, Jihočeském, Středočeském nebo Ústeckém kraji. Všude tam, ale také v dalších krajích, by si zasloužili rozšířit stávající infrastrukturu.

Další zmiňovanou věcí je energetická náročnost stadionů. Jak velký rozdíl v provozu je mezi zimním stadionem z konce 50. nebo 60. let a modelem stadionu, který máte uvedený jako modelový příklad?
Náklady u nových staveb jsou ve srovnání s těmi staršími výrazně nižší díky tomu, že dnes fungují jiné technologie chlazení. V kooperaci s provozem například plaveckého stadionu lze tyto technologie využívat vzájemně.

Výstavba nového stadionu je nákladná záležitost. Existuje možnost podpory státu a municipalit s pokrytím nákladů?
Stát má určité dotační programy, které podporují výstavbu. V posledních letech navíc výrazně hovoří o tom, že chce zvýšit podporu sportu. Vznikla Národní sportovní agentura, se kterou jsme v kontaktu a která chce podporovat výstavbu nových a rekonstrukci stávajících sportovišť. Máme zájem o to, aby to pomohlo rozvoji i naší hokejové infrastruktury. 

Souvisí to také s tím, že jsou jiné klimatické podmínky – v zimě se lyžovalo, běžkovalo, bruslilo. Byla to naprosto běžná záležitost, což v této době odpadá. Rybníky nezamrzají a přirozené ledové plochy nejsou. Z toho pohledu je podle mě dobře, že se stát začíná sportu věnovat více a zvyšuje tím směrem i míru svého zájmu.

Aktuální výstavba a modernizace stadionů

Nové: Chomutov – arena + malá hala (2011), Zimáček Jihlava (2. ledová plocha – 2013), Hokejové centrum Pouzar ČB (2013), Vlašim (2013), Třinec (2014), Poděbrady (2014), Frýdek-Místek (2014), Turnov (2015), Telč (2015), Bystřice nad Pernštejnem (2015), Říčany (2016), Čáslav (2016), Třinec – malá hala (2016), Vyškov (2017), Strašnice (Škoda Padock Ice Rink – 2018), Kuřim (2019), Teplice (2019).

Modernizace: Nejdek (2010), Světlá nad Sázavou (2010), Litoměřice (2010), Rosice (2011), Ostravar arena (2012), Žebrák (2012), Litvínov – malá hala (2013), Hradec Králové (2014), Český Těšín (2014), Varnsdorf (2015), Slaný (2015), Rožnov pod Radhoštěm (2015), Veselí nad Lužnicí (2016), Hlinsko (2016), Jičín (2016), Louny (2016), Ledeč (2017), Kopřivnice (2017), Havlíčkův Brod (2018), Příbram (2018), Slavia (2018), RT TORAX Arena – Poruba (2018), Soběslav (2019), Skuteč (2019), Lomnice (2019), Most (2019), Krnov (2019), Studénka (2019), Kobra Praha (2019), Vsetín (2019).

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz